Publikováno: 22.12.2022
V článku jsou popsány primární (kořenové) příčiny uvedených nemocí, které jsou uloženy v našem podvědomí.
Přátelé dobrý den,
ještě před vánoci rychle malý dárek v podobě psychosomatických kódů klasických onemocnění, které jsou obvykle a nesprávně dávány do souvislosti s nachlazením. V těchto případech je nachlazení nebo virus pouze spouštěcí mechanizmus, nikoliv primární příčina.
CHŘIPKA
Deprese je zloba potlačovaná strachem.
Nechápete, proč v horní části zad cítíte tíhu a bolest a proč jste tak náchylní k infekčním onemocněním? Protože strachem potlačovaná zloba blokuje zadní stranu komunikační čakry, související s vůlí. Deprese blokuje energii lásky a přání milovat.
Deprese vyvolává chřipku.
Úspěch v práci v mnoha směrech závisí na umění komunikace. Vnější lesk, zářivý úsměv a vybrané způsoby jsou ve skutečnosti klamné, avšak jsou považovány za znak inteligence. Osvoboďte depresi a budete moci komunikovat obsažně a s dobrým výsledkem. Nechytíte se na předstíranou uctivost. Nebude Vás dráždit afektované chování. Vaše chování může zůstat jako dřív, ale Váš střízlivý, kritický rozum už nebude spoutaný. Vaše srdečnost a laskavost a tvrdý pracovní fortel spolubesedníka, podmíněný touhou po prospěchu, si nemohou padnout do oka. Každý si může sám vybrat. K tomu, kdo si vybere lásku, později přijde i blahobyt. Kdo si vybere touhu po prospěchu a majetku, připraví se o lásku. Ten, kdo je v depresi, propadá pocitu beznaděje a přestává věřit v cokoli. Nebo se ve své depresi začne zlobit na zoufalé lidi. Důsledek je v prvním i druhém případě stejný – při onemocnění chřipkou si tito lidé nejvíce stěžují na bolest hlavy. Dráždí je prázdné tlachání, jsou neklidní, když nemohou říci svůj názor.
Ten, kdo svůj názor řekne, toho v krku nebolí. Ten, kdo ho vykřičí, ze zloby dostane angínu. Teplota při chřipce člověku pomáhá snižovat zlobu z deprese. Choroby s teplotou jsou nejlepším očistným ohněm těla.
Viry jsou rok od roku toxičtější, jejich zhoubné působení na organismus je stále patrnější, protože deprese lidstva se stále zvětšuje. Jestliže před deseti lety politika lidi dopalovala z jedněch důvodů, dnes už jsou ty důvody úplně jiné. Jestliže před deseti lety jsme pro své blízké vyráběli vánoční dárky vlastníma rukama a měli jsme z toho radost, dnes si chceme koupit jejich lásku nápadnými drahými dárky z obchodu, ale nestačí nám na to peníze. Výsledkem toho je vánoční chřipková epidemie. Čím hlubší a beznadějnější je deprese, tím těžší je forma chřipky. Je třeba pochopit, že svět se napraví jedině tehdy, když se budeme věnovat nápravě svého způsobu myšlení. Kdo se osvobodí od deprese, ten se nemusí bát ani chudoby, ani chřipky.
Ty hrozné obrazy, které nám maluje strach nemají mě rádi, jsou ve skutečnosti povolány, aby nás naučily odvaze. Strach nás vůbec nechce připravit o rozum. Tím, že neumíme vidět svět správně a jančíme, jsme vinni my sami. Místo toho, abychom byli odvážní, jsme zlí, škodíme tělu, ale nepřijdeme na to, že ho máme prosit o odpuštění za své ignorantství. Umíme jen žádat, aby byl život lepší, a nevidíme, že tvůrci života jsme my sami.
RÝMA
V čele ničivých faktorů závisti stojí hrdost a povýšenost, proto nemá smysl ani jednu z nich podceňovat. Je třeba s nimi počítat. Hrdost je vyjádřena nosem a v nose se rovněž skrývá křivda. Když hrdost dostane ránu do nosu, to jest, když hrdost nedostane, co chce, objeví se rýma. Hrdost se může urazit i kvůli tomu, že ví, že jí stejně nic nekápne. Z tohoto tragického vědomí člověk začne popotahovat nosem.
Dostane-li Vaše hrdost, tedy nos, fyzickou ránu, cítíte fyzickou bolest.
Dostane-li Vaše hrdost, tedy nos, duševní ránu, cítíte duševní bolest.
Uvedu malý příklad. Člověk chce, aby všechno bylo dobré, a ve jménu toho je ochoten svléci se z kůže. Neví, že v životě se nestává, aby bylo všechno příliš dobré, a nesmí být, protože by se život zastavil. Strach nemají mě rádi ho nutí zdvojnásobovat energii. Ve spěchu udělá chybu. Upozornili ho na omyl a v něm se navěky usadila křivda. Z křivdy vzniká rýma. Jelikož má sklon všechno přehánět, tak má tento člověk krajně citlivou povahu.
Je vždy ukřivděný, v ostatních stále vidí své špehy, kteří nevěří tomu, že je dobrý. Snaží se dělat co možná nejvíc dobra a bojí se promrhat třeba jen minutu. Když ulehne ke spánku, oteče mu sliznice v nose, což může vyvolat až dusivý pocit. Otok a další zduření jsou vyvolány zlobou, související se zveličováním. Nemoc člověka nutí ponocovat a dělat další dobro nebo si uvědomit, že štěstí nespočívá jen v práci. Tato choroba nezmizí dřív, dokud se člověk v dostatečné míře neosvobodí od pocitu křivdy a nedokáže pochopit, že myslel nesprávně. Když člověk reaguje na křivdu výbuchem emocí, tak se mu ku pomoci otevírá záchranný ventil v podobě krvácení z nosu, což zabrání podstatně nebezpečnějšímu konci – vnitřnímu krvácení do mozku. Nemoc člověka učí mít se rád v nekonečném běhu života.
ANGÍNA
Ten, kdo svůj názor řekne, toho v krku nebolí. Ten, kdo ho vykřičí, ze zloby dostane angínu.
Domýšlivost, to jest prožívání vlastním rozumem, je egoizmem, který je povýšeností. Křivda se mění v ukřivděnost v hltanu, odkud ji dále polykáme, nebo se přemisťuje do srdce. Jak? Za pomoci domýšlivosti, to jest vlastního rozumu. Když je člověk nucen přiznat si hloupost vlastního rozumu, jednoduše řečeno, přiznat si vlastní hloupost, onemocní mu hltan. To znamená, že je člověk ukřivděný. Nejasná křivda je podvědomou křivdou na sobě samém. Čím více je křivda vyjadřována nepokrytou zlosti, tím větší je bolest v hltanu. Vyjádřeno všedním jazykem, čím více si člověk nadává, tím více ho bolí v krku. Uvědomění si vlastní hlouposti ponižuje pocit hrdosti a staví člověka do závislosti na jeho hlouposti. Ponížení vede k zánětu. Pocit nesnesitelného ponížení vyvolává hnisavý zánět hltanu, což často přináší komplikace se srdcem, ledvinami či pojivovou tkání. Čím více se člověk zlobí kvůli vlastní hlouposti a jejím následkům, tím vážnější jsou komplikace. Hltan obvykle nazýváme krkem. Zánět krčních mandlí – angína – je nejrozšířenějším onemocněním hrdla. Mandle jsou ušima krku, to jest ušima domýšlivosti, které jako lokátory chytají, kvůli čemu by se dal ohrnout nos. Dříve nebo později člověka podvede pyšnost, která nedovoluje rozumu, aby se změnil v rozvážnost. Čím více se člověk považoval za rozumného, tím víc si nadává a tím závažnější má angínu. On nebo jeho dítě.
KAŠEL
Někdy se člověk považuje za natolik dobrého člověka, že si osobuje právo vášnivě bojovat proti nespravedlnosti a je zarmoucený z toho, že jeho boj je neúspěšný. Pokud člověk tuto zlobu nerozpozná, přichází kašel.
Netýká se Vás to? Pokud ano, tak výše zmíněné emoce uvolňujte. Když si člověk přizná svůj omyl, neduh se pohotově vzdá svých pozic. Za energetickým zlepšením následuje fyzické uzdravení.
A pokud si s tím nevíte rady, tak dejte vědět.
Přeji veselé vánoce bez „nachlazení“.
