JAK PRACUJI

Obecný přístup

Obecný přístup k psychoterapii je založen na dialektice, tedy takovém přístupu k rozhovoru, kdy terapeut se vzdává všech svých technik, lepších znalostí, veškeré autority a snahy ovlivňovat. Klient i terapeut jsou svébytné individuality, a proto v ideálním případě dochází během terapie ke srovnávání vzájemných zjištění.
Jedna osobní konzultace trvá zpravidla minimálně 1 hodinu a maximálně 2 hodiny.

Kroky terapeutického postupu

1. Úvodní instruktáž o psychosomatice - pochopení metody - shoda na metodě. Pokud nedojde ke shodě, nemá smysl pokračovat dále.
2. Základní posouzení psychosomatického (emocionálního) založení klienta, které může mít jakoukoliv, byť minimální souvislost s jeho nemocí nebo jiným problémem. Lépe řečeno zjištění, co klient žije. Jedná se o debatu nad otázkami, které člověka zpravidla nenapadne si pokládat. Člověk v zásadě vůbec nemusí tušit, co v sobě nosí.
3. Provedení syntézy (souhrnu), kdy je nutné utřídit, co bylo zjištěno v předchozím kroku.
4. Na základě bodu 3) je pak již v podstatě možné určit tzv. psychosomatický kód, což není nic jiného, než strukturovaný popis příčiny problému klienta, jež spočívá v kombinaci stresů vyplývajících z jeho emocionálního (myšlenkového) nastavení.
5. Řízená meditativní terapie podle stanoveného postupu pro uvolnění nežádoucích myšlenek a stresů.  Směřuje k odstranění příčin.

Cíl terapie

1. Najít v sobě příčinu problému. Již skrze pojmenování situací a vzorců chování, které se skrývají za nemocí, dochází k prvotnímu uvolnění těchto energetických bloků.
2. Uvolnit příčinu, „uklidit“ ve svém emocionálním těle.
3. Učinit poznání a zkušenost, pochopit širší souvislosti problému.
4. Přenastavit přístup k životu v oblasti zdraví, iniciovat změnu ve svém emocionálním nastavení, najít rovnováhu a harmonii.
5. Rozšířit své vědomí a získat schopnosti samoléčení.

Toto zvědomění není náhražkou jakékoliv léčebné praxe, ale může se stát její důležitou součástí, zejména pokud jsme již připraveni a ochotni naše ne-mocné vnitřní nastavení opustit.

Spolupracující odbornosti

Psychosomatický přístup by ale neměl být brán jako samojediný na cestě k dosažení zdraví. Měl by být chápán pouze jako základ pro léčení, jenž je vhodné podpořit či doplnit i ostatními zdravotními obory, a to buďto při diagnostice anebo při následném léčení např.:

• klasická medicína (diagnostika),
• parapsychologie,
• telekineze,
• čtení z akáši (záležitosti karmy, rodové zátěže, plán duše atd.),
• kraniosakrální terapie,
• fytoterapie,
• ajurvéda,
• dietologie (řešení kyselosti, dělená strava, složení stravy, očisty, emocionální potraviny, potraviny podle krevních skupin atd.)
• homeopatie,
• akupunktura a akupresura,
• kondiční trénink (pohyb, dýchání, řešení pohybových disbalancí atd.),
• atd.