Publikováno: 28.11.2022
Článek popisuje jak meditativním způsobem zvýšit potenciál svého srdce.
MEDITACE SRDCE
Dobrý den všem,
v jednom z předchozích příspěvků jsem vyslovil názor, že pokud je srdce 100% zdravé, je i celé tělo zdravé. Pro zvýšení této procentuální hodnoty bych Vám chtěl předložit meditaci srdce podle lékařky Luule Viilmy, kterou považuji v tomto ohledu za velmi užitečnou. Princip této meditace lze v podstatě použít na jakoukoliv část těla, které potřebujete věnovat svou pozornost.
Představte si své srdce, a pomozte si třeba vyobrazením srdce v anatomickém atlase. Obraťte se k němu jako k živému srdci.
Podívejte se, zda stojí vertikálně, nebo se kvůli poruše rovnováhy kloní na jednu či druhou stranu.
Všimněte si, jaký je jeho tonus – zda je normální nebo začal být ochablý či unavený a není-li Vaše srdce zvětšené. Čím soustředěněji je budete pozorovat, tím zřetelněji ucítíte, zda je zdravé či nikoli. Uvědomte si, jak dalece jste jej obtížili pocity viny, zarmoutili, unavili a vše osvobozujte.
Pak naslouchejte jeho hlasu. Co se Vám snaží říci? Zaposlouchejte se do jeho šelestu, tlukotu i šustění a vězte, že vše, co jste uslyšeli, ať se Vám to líbilo nebo ne, je třeba osvobodit. Energický, rytmický tlukot vzbuzuje uklidnění a skřípající šustění jakoby říká: uvolni svůj strach být vinen, vždyť spoutává srdce, zužuje jeho dutiny i krevní cévy. Jestliže poté šramocení neustane, znamená to, že došlo ke zvápenatění – ke zkamenění, které říká: osvoboď svůj smutek a hrdost na úspěšně skrývaný smutek. Je-li narušen rytmus, znamená to, že žijete nesprávně.
Dále své srdce očichejte. Soustřeďte se na jeho vůni. Vůně svěžesti svědčí o tom, že srdce je v pořádku. Pach čerstvého krvavého masa vypovídá o tom, že v srdci se usadila touha po pomstě. Smrdutý zápach znamená, že v srdci je faleš. Hnilobný zápach ukazuje na to, že v srdci je zánět, jenž se chce z celé duše zbavit nesnesitelného ponížení, ale neví jak. Nejvíce ze všeho ponižuje člověka on sám. Čím konkrétně? Tím, že se mění v upracované hovádko, v otroka. Pachy bývají různé, každý něco znamená. Popřemýšlíte-li si sami v sobě, pochopíte.
Dále vyzkoušejte chuť svého srdce. Ucítíte-li jazykem nepříjemnou chuť, snažte se určit, jaká potravina má takovou chuť a už ji nejezte, neboť jí máte v těle přebytek. Chuťové pocity mohou být nejrůznější: slané, sladké, hořké, kyselé, chladné, horké, pálivé.
Dojdete-li k závěru, že ve Vašem těle je:
– přehnané přání být silný, které v těle zadržuje sůl,
– přehnané přání, aby vše bylo velmi dobré, které v těle zadržuje cukr,
– příliš mnoho životních zklamání, která zadržují hořkost,
– příliš mnoho obvinění, která zadržují kyselost,
– příliš mnoho strachů, které vyvolávají pocit chladu,
– příliš mnoho hněvu, který vyvolává pocit horka,
– příliš mnoho chemie, to jest přání zlepšit svůj život chemickými prostředky, což v těle zadržuje leptavé látky – znamená to, že dokážete osvobodit stresy.
Ještě si představte, že skrz srdce protéká potůček teplé, křišťálově čisté vody, jenž s sebou odnáší látky, které srdce znečišťují. K tomu si představte, že probíráte tkáň srdce svými prsty, vyzařujícími lásku a tím srdce ještě lépe promýváte. Škodliviny se vyplavují vodou. Věřte, že stejným způsobem se rychle očišťuje i fyzické tělo. Až s očistou skončíte, budete své srdce vnímat úplně jinak.
Svůj orgán je možné prociťovat rovněž duchovně. Začněte v myšlenkách své srdce hladit, vnímejte, jak se táhne za Vaší rukou a je Vám najednou překvapivě hřejivo na duši. Nikdy jste si nemysleli, že je možné milovat vlastní srdce. Ukázalo se, že to možné je. Srdce, které Vás miluje, otevřelo cestu Vaší lásce a Vy si uvědomíte, že Vaše tělo Vás, jak je vidět, miluje všemi svými orgány, tkáněmi a buňkami, o čemž jste dříve neměli ani tušení.
Začnete nyní, když jste učinili tento objev své tělo milovat? Přejete si o všem se přesvědčit na vlastní oči, těžko však dokážete nahlédnout do vlastního hrudníku. Představte si proto, že zmiňovaná vězeňská cela se nachází před vámi. Řekněte si: „Tady je má vězeňská cela a zde je můj zajatec, kterého nyní pouštím na svobodu.“ Otevřete dveře cely a řekněte mu všechno, co můžete. Pokud Vaše představivost selhává, nic se neděje. Prociťujte tento obraz. Vždyť cítit přece můžete. Nemůžete-li ani cítit, znamená to, že stres je příliš velký a je třeba, abyste od nynějška měli na zřeteli, že tento stres ve Vás je. Věřte, že všechny energie, které na světě existují, jsou i uvnitř Vás. Když jsem si uvědomila možnost takovéhoto osvobozování, hned mě napadlo, proč mně byla dána: vždyť jsem přece hledala způsob, jak naučit lidi odpouštět od srdce, neboť mnozí už byli na odpuštění připraveni a zabývali se jím. Poněvadž výsledky byly bídné, lidé byli brzy zklamáni. Dnešní člověk chce všechno hned. Nemá trpělivost vyzkoušet jedno nebo druhé, dokud nerozpozná, co potřebuje. Chce spolehlivou metodu nebo technologii, aby i on dostal to dobré, které získal jeho bližní. Je dalek myšlenky, že k procítění je potřebný jedině čas. Jiné podmínky jsou nepodstatné. Když člověk otevře dveře temnice ve svém srdci dokořán, vychází odtud ven vše, co v srdci nahromadil; on sám se stává pružnějším a chápajícím všechno a všechny. Nejspíš se kromě jiného přesvědčí i o tom, že považoval-li se kdy za moudrého myslitele, ve skutečnosti jen polykal dávno přežvýkané nepotřebné nesmysly.
Tak nechť se Vám meditace zdaří!
