Publikováno: 23.10.2022
Článek pojednává o psychosomatických příčinách kloubních problémů.
Přátelé,
opět mi to nedá nezareagovat na reklamu, která aktuálně na facebooku běží. Jedná se o přípravek Bioforce, který vás do 14ti dnů zbaví problémů s klouby. Osobami, které jsou pro tuto reklamu využity, jsou MUDr. Jan Hnízdil a prof. Pavel Kolář. Nebudu se vyjadřovat k této reklamě ani k zázračným schopnostem zmíněného přípravku, ale chtěl bych zase pouze tento námět využít pro sdělení, jakým způsobem se k problematice kloubů staví psychosomatika.
Je potřeba na úvod připomenout, že neexistuje takový zdravotní problém, který by nějakým způsobem nesouvisel se způsobem myšlení. Z toho vyplývá, že pokud člověk bude hledat taková zjednodušená řešení, jako konzumace zázračných pilulek, tak nejen že se o sobě nic nedoví, příčina tedy zůstane skryta, což v konečném důsledku vede k dalšímu zesílení zdravotního problému. Vědomý člověk se snaží rozšifrovat smysl svých chorob, a pokud žádné nemá, tak se alespoň věnuje prevenci.
Když vás bolí klouby a nemůžete běhat, choďte chvilku po špičkách, protože nohy to potřebují. Mějte na paměti, že každá část těla má svoji funkci, kterou chce plnit. Například kotníky chtějí skákat nebo alespoň pružit na prstech nohou, a když člověk žije takovým stylem, že nevyleze z papučí, tyto klouby kostnatí. Jakmile nás to ještě k tomu všemu rozzlobí, vznikne bolest. Krásným druhem pohybu je tanec. Ten, kdo chce a může tancovat, má nohy zdravé. Podstatou tance je radost. Radostný člověk se nebude vymlouvat na překážky, které mu brání v tanci, stačí mu hbité bosé nohy a měkká tráva nebo maličký prostor v rohu místnosti, což je úžasné bohatství. Máte-li chuť tancovat právě takhle, vaše nohy neonemocní. Nemocné je bude mít ten, kdo vyhledává všelijaké výmluvy, aby se tanci vyhnul. Osvoboďte tedy svoji zlobu proti tomu všemu, co Vám může v tanci bránit, a Vaše nohy se začnou uzdravovat.
Psychosomatika vidí každý kloub jako matku, která dělá otce mužem. Kloub odráží skutečné vztahy mezi mou matkou a mým otcem, ať již se zdají být navenek jakékoli. Klouby nohou charakterizují ekonomické prosazení mých rodičů a řešení těchto problémů v období dětství.
Kotníky odrážejí životní a ekonomické skoky. Správně myslící člověk má kotníky zdravé dokonce i tehdy, když je vystavuje chladu a nutí příliš mnoho pracovat. Někdo je schopen uběhnout za den několik desítek kilometrů a někdo onemocní z chůze, protože v sobě nosí zlobu na cizí ekonomické úspěchy. Pravděpodobně jste už měli příležitost slyšet o případech, kdy člověk onemocněl, když se dozvěděl, že někoho jiného potkalo nečekané štěstí. Člověk, jenž se chvástá svými úspěchy, může u posluchače vyvolat zlobu nejen na chlubila samotného, ale také zlobu na vlastní neschopnost pozvednout se výš. Výsledkem toho je, že posluchači onemocní kotníky. Rozsah a charakter zloby jako vždy stanoví rozsah a charakter onemocnění kotníků. Podobně jako si sportovec skákající se zlostí způsobí úraz, tak onemocní i člověk, když se chová zlostně k ekonomickým skokům.
Kolena je možno popsat podobností k překážkovému běhu. Kdo jde přes překážky se zlobou, kolenem je kácí. Převržená překážka nevadí, ale co to potlučené koleno? Kdo ví, jestli se někdy uzdraví. Nohy, to jsou nástroje, s jejichž pomocí člověk chodí jak v přímém, tak v nepřímém smyslu. Každý jde podle svého. Kdo jde nesprávně, tomu onemocní nohy. Kdo chce nohou srazit překážky, které jsou před ním, v tom sídlí zloba a jeho nohám je beze zla souzeno velice vážné onemocnění. Kdo chce muže nakopnout kolenem, tomu onemocní levé koleno. Kdo chce použít tuto hanebnou metodu proti ženám, protože nemá rozum, tomu onemocní pravé koleno. Čím je člověk agresivnější, tím víc si chce podřídit druhé a tím křivější budou jeho kolena. Zdůrazňuji, že se nejedná o reálnou rvačku. Možná že jste za celý život ani jednou nikoho neuhodili. Jestli uhodili nebo neuhodili, na tom nesejde, ale velice jste to chtěli udělat. A to znamená, že nejste o nic lepší než ten, kdo to dělá ve skutečnosti. Rozdíl spočívá v tom, že ten, kdo někoho praštil, hned pocítil odpor, dokonce takový, že mu to navždy vzalo chuť na někoho vztáhnout ruku. Svoji lekci se naučil otevřenou cestou. Vy však shromažďujete zlobu v sobě a odsuzujete ty, kteří používají sílu. Jsou lidé, kteří nepoužívají žádné formy násilí, to jest ti, kteří cítí zlobu vůči násilí. Sní o tom, aby bylo na světě všechno ideální. Snaha o maximální dobro není nic jiného než snaha zničit svět, protože maximální dobro se může dál rozvíjet jedině ve formě maximálního zla. Když člověk dělá dobro a cítí strach z možného setkání se zlem, tento strach přerůstá ve zlobu ke zlu. Zloba u člověka vyvolává přání jít vpřed ve jménu dobra, ale strach ho přemlouvá, aby se vrátil zpět. A výsledkem toho je, že kolena se začínají vyvracet dozadu. Čím silnější a ničivější je zloba, tím silnější a ničivější jsou změny v kolenních kloubech. V mládí se člověk raduje ze zvlášť pružných kolen. Ve vyšším věku člověk pociťuje těžkosti při chůzi. Připomenu, že díky kloubům se tvrdá kostra mění v silný, pohyblivý, elastický systém, tvořící základ lidského těla.
Rozšířeným onemocněním je zkostnatění kyčelního a kolenního kloubu. Pánev symbolizuje rodinu. Základem pevnosti rodiny je muž, kterého žena dělá mužem svou láskou. Kyčelní kloub ukazuje pružnost a pohyblivost hospodářského života v rodině. Když je matka v ekonomických otázkách neústupná beze zla a otce to zlobí, zkostnatí levý kyčelní kloub a kost se ničí rovněž. Když se matka se svou neústupností začne zlobit na sebe i na rodinu, zkostnatí pravý kyčelní kloub. Když otec matčinu zlobu, vyvolanou nespokojeností, spoluprožívá, dochází k rozpadu kostní tkáně.
Toliko tedy k obecnému úvodu do psychosomatické problematiky kloubů dolních končetin. O dalších souvisejících tématech, např. artróze či zánětech kloubů, v některém z dalších článků.
Hlavně buďte zdrávi!
